Obsah

· Blues Folsomské Věznice (Greenhorns)

· Fotky (Wabi Daněk)

· Jaro nad Bretaní (Pacifik)

· Jednou budem dál (Spirituál kvintet)

· Jó, třešně zráli (Waldemar Matuška)

· Když mě brali zavojáka (Jarek Nohavica)

· Kingstontown (Plavci/ Radek Tomášek)

· Kroužek (Lokálka)

· Mezi Horami (Čechomor)

· Modrá z džín (Michal Tučný)

· Na kameni kámen (Brontosauři / Nedvědi)

· Píseň malých pěšáků (Žalman)

· Pověste ho vejš (Michal Tučný)

· Povídala mamka (Petr Lutka)

· Rosa na kolejích (Wabi Daněk)

· Soudný den (Spirituál kvintet)

· Sportu Zdar (Jarek Nohavica)

· Starý příběh (Spirituál kvintet)

· Šnečí blues (Jarek Nohavica)

· Tennessee Waltz (Cop)

· To tedy ne (Pavel Dobeš)

· Toulavej (Vojta Kiďák Tomáško)

· U Tří Louží (K. T. O.)

· Valčík na rozloučenou (Taxmeni)

· Všech vandráků múza (Žalman)

· Zafúkané (Fleret)

· Zvadlo (Hop Trop)

· Wabash Cannon Ball (Blátotlačky)

Blues Folsomské Věznice (Greenhorns)

1. Můj děda bejval blázen, texaskej ahasver,

a na půdě nám po něm zůstal ošoupanej kvér,

C G

ten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí

D7 G

a máma mi říkala:"Nehraj si s tou pistolí!"

2. Jenže i já byl blázen, tak zralej pro malér,

a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér,

pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all right

a s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bonnie and Clyde.

3. Ale udělat banku, to není žádnej žert,

sotva jsem do ní vlítnul, hned zas vylít' jsem jak čert,

místo jako kočka já utíkám jak slon,

takže za chvíli mě veze policejní anton.

4. Teď okno mřížovaný mi říká, že je šlus,

proto tu ve věznici zpívám tohle Folsom Blues.

pravdu měla máma, radila:"Nechoď s tou holkou!",

a taky mi říkala:"Nehraj si s tou pistolkou!"

Co tě nezabilo (Nezmaři)

capo III

Ami G C G

1. Obrázky vzpomínek zakleté v paměti

Ami G C G

vyhaslý plamínek vášnivých obětí

Dmi Ami C G

posvítí na cestu všem, co jsou prokleti

Dmi Ami G Ami

posvítí na cestu všem, co jsou prokleti.

2. Ať hledají si zas světýlka naděje

která ten druhý zhas' a navál závěje

sám kdo si nevěří, ten těžko najde je

sám kdo si nevěří, ten těžko najde je.

G C G

R: Polykáš andělíčky, už se vidíš na dně

G C G

i provaz kolem krku dá se vidět kladně

Dmi Ami

ty mraky nad hlavou plují jen na chvíli

G Ami

a co tě nezabilo, možná tě posílí.

3. Jednou se potkají, ti co se míjeli

pokorně čekají, na to zda přijde-li

prchavý okamžik, kterým by souzněli

prchavý okamžik, kterým by souzněli.

R: Polykáš andělíčky? …

4. = 1.

R: Polykáš andělíčky? …

Čarodějnice z Amesbury (Asonance)

                Ami               G               Ami

1. Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury,

                       C        G                    Ami

    s jasnýma očima a řečmi pánům navzdory,

                  C         G          Ami           Emi

    sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná

       F                 Emi         F             G     Ami (D)

    a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má.

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil

    a pověrčivý lid se na pastora obrátil,

    že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí,

    a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali,

    a když ji vedli městem, všichni kolem volali:

    "Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš,

    teď na své cestě poslední do pekla poletíš!"

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění,

    ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění

    a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou,

    sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná,

    v noci se v černou kočku mění dívka líbezná,

    je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění,

    a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!"

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,

    pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:

    "Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít

    a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!"

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou

    a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:

    "Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam,

    pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!"

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici

    a všude kolem ní se sběhly davy běsnící,

    a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou,

    zemřela tiše samotná pod letní oblohou ...

Fotky (Wabi Daněk)

G Gmaj7 G6 Gmaj7 D7

1. Včera uklízel jsem ve skříni, a když jsem chumáč prachu ze dna zvedal,

znenadání našel jsem ten sešit, co jsem kdysi marně hledal,

Gmaj7 G6 Gmaj7 D7

měl desky z kůže králičí a místy se už moli do něj dali,

však slabou vůni jehličí, tu ani moli z něj už nedostali.

2. Tak sedl jsem si do křesla a prolistoval sešit jedním dechem,

co stránka - kousek víkendu vystřiženej aparátem s měchem,

pár fotek party drsňáků, co nevědí a zatím jenom tuší

a pod krempama širáků jim odhodlaně odstávají uši.

C Hmi Ami

R: Těm fotkám nijak neuškodil čas,

C D G

čas inkasovat chodil kolem nás.

3. Jak listoval jsem stránkami a v duchu zase šlapal suchou trávu,

nějakej bacil toulavej si na svý poutí našel moji hlavu,

tak dal jsem sešit do kapsy a starou tornu na záda si hodil

a vydal jsem se přes lesy tam, kam jsem kdysi s touhle partou chodil.

4. Pak jsem se toulal z místa na místo a přirovnával je k těm starým fotkám

a cestu střídal za cestou a čekal, že je na jedný zas potkám,

zase to nekonečný bloumání a stovky otázek a odpovědí

a slunce skloní hlavu do strání a stráně budou mít zas barvu mědi.

5. Já coural mezi skalami a tušil, že co hledám, už tu není,

Tom občas píše z Panamy a Danny, ten se dneska znovu žení,

i ostatní už sebral čas a jako voda obrousil jim hrany

a z velikánských balvanů na drobný písek semlel všechny plány.

6. Pak vařil jsem si snídani a ze sešitu přikládal jsem listy,

skončilo mý hledání, zejtra do něj vlepím zase čistý,

teď šlapu dolů k nádraží a lidi kolem slepí jsou a hluší,

neslyší mý zpívání a nevidí, že odstávaj' mi uši.

Jaro nad Bretaní (Pacifik)

Ami G Ami Emi Ami

1. Přílivem hučí skály, nový den začíná

G F E

roztáčí vítr mlýny a opojnými víny voní zem

F G Ami

a jaro nad Bretaní

2. Voní zem a dívky v krojích písní den vítají

krajem zní z věží zvony, ať k díkům hlavy skloní ten, kdo zná

jaro nad Bretaní

C G Ami Emi

R: Dudácká kapela hraje na náměstí,

Ami Emi Ami G Ami

děti si z oblázků staví svůj dům

C G Ami Emi

kraj, který opředen podivnou pověstí

Ami Emi Ami G Ami

otvírá náruč, ty uvěříš snům

3. Rybářské čluny míří kolem skal slunci blíž

tvrdý chléb loučení a lásku v očích ženy dobře zná

jen jaro nad Bretaní

4. Moře má jenom dálky, lidská touha má víc

ta, která lásku hledá, vzít naději si nedá, jak to zná

jen jaro nad Bretaní

Snímek22.JPG

Jednou budem dál (Spirituál kvintet)

       G         C        G                   C      G

 1. Jednou budem dál, jednou budem dál,

                 C G7  Emi A D A7  D C D

     jednou budem dál, já vím,

      G    C   G    C   D    Emi

     jen víru mít, doufat a jít,

      G           C       G  D7 G   C D D7

     jednou budem dál, já vím.

 2. Cíl je blízko nás, cíl je blízko nás,

     cíl je blízko nás, já vím,

     jen víru mít, doufat a jít,

     cíl je blízko nás, já vím.

 3. Jednou přijde mír, jednou přijde mír,

     jednou přijde mír, já vím,

     jen víru mít, doufat a jít,

     jednou přijde mír, já vím

 4.=1.

Jó, třešně zrály (Waldemar Matuška)

C G C

1. Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály,

E7 Ami F G7 C G

sladký třešně zrály a vlahej vítr vál,

C G C

a já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli,

E7 Ami F G7 C G7

sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal.

C Ami Dmi G7 C

R: Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály,

E7 Ami F Dmi G7 C

sladký třešně zrály, a jak to bylo dál?

2. Tam, jak je ta skála, ta velká bílá skála,

tak tam vám holka stála a bourák opodál,

a moc se na mne smála, zdálky už se smála,

i zblízka se pak smála a já se taky smál.

3. Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda,

dlouho mě má ráda, abych prej si ji vzal,

ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá,

jen abych ji měl rád a žil s ní jako král.

4. Pokud je mi známo, já řek' jenom: dámo,

milá hezká dámo, zač bych potom stál,

ty můj typ nejsi, já mám svoji Gracie,

moji malou Gracie, a tý jsem srdce dal.

5: Jó, u tý skály dál třešně zrály,

sladký třešně zrály a vlahej vítr vál,

a já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli,

E7 Ami F Dmi G7 C G#7 C

sluncem, který pálí, jsem hnal svý stádo dál.

Když mě brali zavojáka (Jarek Nohavica)

Ami C G C

1. Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola,

Dmi Ami

vypadal jsem jako blbec,

E F G C G

jak i všichni dokola, -la, -la, -la,

Ami E Ami

jak i všichni dokola.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,

jak mám správný voják býti

a svou zemi chrániti, -ti, -ti, -ti,

a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,

vzpomněl jsem si na svou milou,

krásně jsem si zabulil, -lil, -lil, -lil,

krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,

po chodbě furt někdo chodil,

tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,

tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,

protože mladá holka lásku potřebuje,

tak si k lásce pomohla, -hla, -hla, -hla,

tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,

řek' jí, že má zrovna volnej kvartýr,

tak se sbalit nechala, -la, -la, -la,

tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáčka, když ho holka zradila,

nashledanou, pane Fráňo Šrámku,

písnička už skončila, -la, -la, -la,

jakpak se vám líbila, -la, -la, -la?

No nic moc extra nebyla.

Kingstontown (Plavci/ Radek Tomášek)

G C

1. Umlknul rybí trh a utich ptáků křik,

G D7 G

v přístavu se lodě potácí,

skočím na jednu v tom se vítr zdvih, vidím že

G D7 G

molo rychle mizí, loď se otáčí.

G Ami

R: Však já šťasten byl, o té cestě jsem snil,

D7 G

na mořích v přístavech vesele žil,

Ami

svůj sen jsem chyt, co víc, nabyl jsem klid a nic

G D7 G

nebylo, co chybělo mi v Kingstontown.

2. Tenkrát jen z rozmaru jsem na tu bárku vlez,

slunce mi z vody šlehlo do očí,

já vůbec neznal, že to na mne byla klec

s kterou si moře kdy chce zatočí.

R: Však já ...

3. Dnes je bože, proč mě trestáš, stejný den,

slunce se zastavilo, chce je hřát,

zde jsem přec mladý byl, snad byl to sen,

jen pro ten sen se nyní vracím, jen zde chci spát.

R: Však já ...

Kroužek (Lokálka)

        C                                    G7

1. Před léty jsem býval ještě dost pohlednej kluk,

    říkali mně "mamlas", ale mně to bylo fuk,

                            C7                  F

    s kamarády prožíval jsem spoustu hezkejch dnů,

      G7                                           C

    než jsem potkal dívku jménem Lou.

2. Nechápu, proč právě já jsem jí pad' do oka,

    cítil jsem se jako úhoř v tlamě žraloka,

    události potom vzaly příliš rychlej spád,

    po pár fackách už jsem ji měl rád.

          C                 G7                       C

R: [: To se lidem stává, tak to musí být,

         F                      C                  G7          C

      lepší kroužek v nose, než ho na prstíku mít. :]

3. Na radnici to pak se mnou vzala kalupem,

    oči měla podlitý krvavým kečupem,

    když řekla svý "ano", skřípaly jí sanice,

    až mi strachem řídla stolice.

4. Slíbila, že budu si žít jako ve vatě,

    domů odtáhla mě na mý vlastní kravatě,

    poznal jsem, že její láska není pápěří,

    když jsem zkusil futra u dveří.

R:

5. Jednou jsem se odvážil a vzpurně jsem si dup',

    od tý doby do skleničky na noc dávám chrup,

    nechápu, jak dvacet roků moh' jsem bez ní žít,

    teď si můžu jenom šeptem klít.

6. Už několik let žiju pod laskavým dohledem,

    bije mě jen ráno a pak až před obědem,

    když jsem hodnej, jednou za rok můžu do kina

    na chudáka Charlie Chaplina.

R:

Mezi Horami (Čechomor)

Ami G Ami C G Ami

1.[: Mezi horami lipka zelená :]

C G Ami G Ami

[: Zabili Janka, Janíčka, Janka miesto jele - ňa :]

2.[: Keď ho zabili, zamordovali :]

[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě kříž postavili :]

3.[: Ej, křížu, křížu ukřižovaný :]

[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4.[: Tu šla Anička plakat Janíčka :]

[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]

Modrá z džín (Michal Tučný)

       G                  Gmaj7     G6              Gmaj7

1. Já byl tu každou neděli, kolik už je to let,

          Ami                             Ami7            D

    když poprvé jsi sedlal, ne, nevyhrál jsi hned.

           G                    Gmaj7      G6           Gmaj7

    Sám pro sebe jsem sázel svý sázky bez peněz

       Ami                             Ami7            D

    a kdybys dneska jel, já vsadil bych i dnes.

2. Já čet tvý jméno v novinách na stránce sportovní

    dnes ho marně hledám v listině startovní.

    I tvůj kůň dnes běží, tak co se mohlo stát,

   jen vzpomínám na větu, cos mi říkal tolikrát.

       G                    Gmaj7        G     Gmaj7

R: Modrá z džín je sepraná, já vím,

       G               Gmaj7     G                           G7

     jména koní zapsaná zůstanou v srdci mým,

      C                         D                       G                C

     v sedlech mých se mihne jen můj stín a víc už nic,

     Ami                   D7             G

     modrá z džín je sepraná, já vím.

3. Najednou mi schází na dnešní dostih tip,

    musím říct, že já sám bych neodešel líp.

    Po závodišti bloumám, tys rozloučil se s ním

    a tomu, cos' pořád říkal, teď

    dobře rozumím.

R: Modrá z džín je sepraná .....

     [: modrá z džín je sepraná, já vím. :]

Na kameni kámen (Brontosauři / Nedvědi)

1. Jako suchej, starej strom,

jako všeničící hrom,

jak v poli tráva

připadá mi ten náš svět, plnej řečí,

Emi D G

a čím víc, tím líp se mám.

R: Budem o něco se rvát,

Emi D G

až tu nezůstane stát na kameni kámen,

a jestli není žádnej Bůh,

Emi D G

tak nás vezme země - vzduch, no, a potom amen.

2. A to všechno proto jen,

že pár pánů chce mít den

bohatší králů,

přes všechna slova, co z nich jdou,

hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.

3. Možná jen se mi to zdá,

a po těžký noci přijde,

přijde hezký ráno,

jaký bude, nevím sám,

taky jsem si zvyk' na všechno kolem nás.

G C Emi D G

Laj la laj ...

Píseň malých pěšáků (Žalman)

G C D

1. Je nás víc než loni,

G C D

obyčejnejch pěšáků,

Hmi C

chodíme hledat víru svou,

G D

v dlažbě ukrytou, jsme děti ulice.

2. Ráno bývaj' smutný nádraží,

lásky odjížděj' se vdát,

na peróně stojí schoulený,

s dálkou snoubený pěšáci silnice...

F G

R: Má svou jistou píseň,

F G

s košilí kdo spí drátěnou,

Hmi C

ó, lidé, tiše půjdem

G D G

do starý vrby zvolat: hallo, jdem dál, hallo.

3. Jednou zuje pěšák boty svý

na šachovnici světa rád,

vykouří doutník, lehne si

do stoky pod širák a bude snít.

4. O malých dětech na nádraží,

co hledaj' mámy a duši svou,

ptáci pod křídly je ukryjou

a pak v objetí s nimi odletí.

3. Půlnoční vítr už vyhrává

píseň malých pěšáků,

ulicí smutkem dlážděnou,

tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...

Pověste ho vejš (Michal Tučný)

Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem

stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání.

Uprostřed popraviště z hrubých klád šerifův pomocník

sejmul z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením.

I já jsem zašuměl překvapením: ten odsouzenec jsem byl já

a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:

Ami C G

1. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost,

Dmi Ami G Ami

pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

2. Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch,

pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh.

Ami C G

*: Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon,

Dmi Ami

za to, že neoplýval krásou

F E7 Ami

a že měl country rád a že se uměl smát i vám.

C G Dmi C G

R: Nad hlavou jen slunce pálí, konec můj nic neoddálí,

C G

do mejch snů se dívám zdáli

Dmi E7

a do uší mi stále zní tahle píseň poslední.

3.=1.

4. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad,

za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

5.=1.

6. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib,

že byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb.

*: Pověste ho, že se koukal a že hodně jedl a hodně pil,

že dal přednost jarním loukám,

a pak se oženil a pak se usadil a žil.

7.=1.

Povídala mamka (Petr Lutka)

A E7

1. Povídala mamka, že tě dobře zná,

jenom chodíš, hlavu nosíš výše, než se má,

prý máš černý oči a minulost též,

jestli je to všechno pravda, půjdu, to mi věř.

D A E A

R: Já chci být s ženou, co se umí smát,

D A E A

[: ale s hloupou vyfintěnou nechtěl bych se zdát. :]

2. Prý si loni všichni vrabci šeptali,

jak kdy v lese chlapci s tebou houby hledali,

naštěstí jim lidé málo rozumí,

a tam v lese pod kapradí jinej nečumí.

R: Trpaslík snad tam kouká do křoví,

[: hledí ale s potěšením a nic nepoví. :]

3. Chtěl jsem ti dát zlatej prsten zásnubní,

s takovou jej vezmu, půjdu rovnou ke studni,

zatížím jej cihlou, hodím do temna,

protožes' mi byla, holka, s jiným nevěrná.

R: Do hospody půjdu, řeknu: vrchní, toč,

[: já chci dneska oslavovat, protože mám proč. :]

4. Nebo raději řeknu: co bych se s tím štval,

nějak bylo, nějak bude, život letí dál,

ať mi nadávají lidé do trouby,

první holku, kterou potkám, pozvu na houby.

R: Do lesa vklouznem, sednem do listí,

[: trpaslíka vodnesou, neb omdlí závistí. :]

Rosa na kolejích (Wabi Daněk)

C F6 F#6 G6 C

1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,

F6 F#6 G6 C

tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,

F6 G6 Ami Cdim(D7)

přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží

F6 F#6 G6 C

podivnej pták, pták nebo mrak.

F6 G6 F6 C

R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,

F6 G6 F6 C

vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,

F6 G6 F6 C

telegrafní dráty hrajou ti už léta

F6 F#6 G6 F#6 F6 C

to nekonečně dlouhý monotónní blues,

F6 F#6 G6 F6 F#6 C

je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',

co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,

po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí

celej svůj dům, deku a rum.

C F6 F#6 G6 F6 F#6 C

R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...

Soudný den (Spirituál kvintet)

Ami

1. Zdál se mi sen, že se nebe hroutí,

zdál se mi sen o poslední pouti,

Ami

zdál se mi sen, že všechno seberou ti

Emi Ami

v ten soudný den.

2. Kam běžet mám, Slunce rychle chladne,

kam běžet mám, měsíc na zem spadne,

kam běžet mám, moře už je na dně

v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo,

stůj, nechoď dál, míň, než by se zdálo,

stůj, nechoď dál, otevři se, skálo,

v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,

Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou,

Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to

v ten soudný den.

Ami G

R: Soudí, soudí pány, slouhy, soudí, soudí hříšné touhy,

Ami H E

soudí, soudí, výčet pouhý, á ...

Ami F

5. Vtom se probudíš, to byl jen sen, vtom se probudíš, to byl jen sen,

Dmi Ami E Ami

vtom se probudíš, to byl jen sen, jen pouhý sen.

6.=1.

7. Zdál se mi sen, já stojím na svém místě,

zdál se mi sen, mé svědomí je čisté,

Ami F

zdál se mi sen, jen jedno vím jistě:

Ami E Ami

je soudný den!

Sportu Zdar (Jarek Nohavica)

Ami C G Ami E

1. V neděli v pět deset, sraz u Baníku, desítka vleze se, pak ještě jedna,

Ami C G Ami E

co čumíš, frajere, chceš do ciferníku, jestli mě dožereš, hele, jsem bedna!

F Ami Dmi F C E

Tribuna na stání, necpi se, vřede, hadráři-Sparťani, Ostrava, jedem!

Ami Dmi

Už to má správný var, jen počkej, až tě ...

E Ami

Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

2. Tři nula na rohy a jinak šul-nul, berte je přes nohy, liga je liga,

dnes jsem měl odpolední, tak jsem to bulnul, zacláníš, chlape, sedni, navalte cíga!

Zelená je tráva, rozhodčí, nekřepči! Ostrava, jedem, Ostrava, Lička je nejlepší!

Pětku mě lístek stál, tak se ukažte! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

3. Lumpové, hovada, Chovanec - karta, jesličky, paráda, šij to na bránu!

Bijte je, Pražáky, hanba, Sparta, jaký saky-paky, sedm banánů!

Stojím v davech lidu, jsem fanda svýho klubu, ten gól byl z offsidu, sudímu rozbít hubu!

Kde je ten autokar, propíchnout pláště! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

4. Ty mlč, ty páprdo, no, ty v tom baloňáku, fotbalu rozumíš jak koza náklaďáku,

být tebou, tak nežvaním a rychle mažu, jinak se neubráním a pak ti ukážu!

V neděli v půl desáté, kdo umí, ten umí, hej, vrchní, co děláte, pět nula na rumy!

Já bych jim ukázal, na šachtu s nima ... Dobrý den, sportu zdar, fotbal je príma!

Starý příběh (Spirituál kvintet)

1. Řek' Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas,

Emi F G

dnes v noci tiše vytratí se každý z nás.

C C7 F D7 C Fmaj7 C Fmaj7 C