Pustici_Jaromer

ZO ČSOP Puštíci Category Blog

Facebook

Tůňky

dscf7060.jpg

Statistika

Členové : 14
Obsah : 181
Odkazy : 6
Počet zobrazení článků : 421863
Example of Category Blog layout (FAQs/General category)
Zpěvník 2010 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pátek, 15 Červenec 2011 09:49

 TÁBOR MISKOLEZY  2010


BLUES  FOLSOMSKÉ VĚZNICE (GREENHORNS)

             G
1. Můj děda bejval blázen, texaskej ahasver,
                                                    G7
    a na půdě nám po něm zůstal ošoupanej kvér,
             C                                                   G
    ten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí
          D7                                                    G
    a máma mi říkala:"Nehraj si s tou pistolí!"

2. Jenže i já byl blázen, tak zralej pro malér,
    a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér,
    pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all right
    a s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bonnie and Clyde.

3. Ale udělat banku, to není žádnej žert,
    sotva jsem do ní vlítnul, hned zas vylít' jsem jak čert,
    místo jako kočka já utíkám jak slon,
    takže za chvíli mě veze policejní anton.

4. Teď okno mřížovaný mi říká, že je šlus,
    proto tu ve věznici zpívám tohle Folsom Blues.
    pravdu měla máma, radila:"Nechoď s tou holkou!",
    a taky mi říkala:"Nehraj si s tou pistolkou!"

 
  CO TĚ NEZABILO                             (NEZMAŘI)                                                                                                                                                                     
                                                                                                           capo III 
         Ami          G               C            G
    1. Obrázky vzpomínek zakleté v paměti
        Ami      G            C              G
        vyhaslý plamínek vášnivých obětí
         Dmi      Ami   C        G
            posvítí na cestu všem, co jsou prokleti
         Dmi       Ami               G            Ami
        posvítí na cestu všem, co jsou prokleti.
    
     2. Ať hledají si zas světýlka naděje
         která ten druhý zhas' a navál závěje
         sám kdo si nevěří, ten těžko najde je
         sám kdo si nevěří, ten těžko najde je.
    
            G                           C               G
     R: Polykáš andělíčky, už se vidíš na dně
             G                           C              G
          i provaz kolem krku dá se vidět kladně
                       Dmi                    Ami
          ty mraky nad hlavou plují jen na chvíli
                  G                              Ami
          a co tě nezabilo, možná tě posílí.
    
     3. Jednou se potkají, ti co se míjeli
         pokorně čekají, na to zda přijde-li
         prchavý okamžik, kterým by souzněli
         prchavý okamžik, kterým by souzněli.
    
     R: Polykáš andělíčky? …
    
     4. = 1.
    
     R: Polykáš andělíčky? …
   
   
   
   
ČARODĚJNICE  Z AMESBURY    (ASONANCE) 

                Ami               G               Ami
1. Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury,
                       C        G                    Ami
    s jasnýma očima a řečmi pánům navzdory,
                  C         G          Ami           Emi
    sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná
       F                 Emi         F             G     Ami (D)
    a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má.

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil
    a pověrčivý lid se na pastora obrátil,
    že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí,
    a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali,
    a když ji vedli městem, všichni kolem volali:
    "Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš,
    teď na své cestě poslední do pekla poletíš!"

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění,
    ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění
    a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou,
    sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná,
    v noci se v černou kočku mění dívka líbezná,
    je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění,
    a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!"

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,
    pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:
    "Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít
    a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!"

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou
    a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:
    "Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam,
    pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!"

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici
    a všude kolem ní se sběhly davy běsnící,
    a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou,
    zemřela tiše samotná pod letní oblohou ... 
 


FOTKY                                               (WABI DANĚK) 
    
               G                Gmaj7         G6                       Gmaj7             D7
  1. Včera uklízel jsem ve skříni, a když jsem chumáč prachu ze dna zvedal,
                                                                                               G
      znenadání našel jsem ten sešit, co jsem kdysi marně hledal,                                    
                                    Gmaj7   G6           Gmaj7          D7
      měl desky z kůže králičí a místy se už moli do něj dali,
                                                                                         G                          
      však slabou vůni jehličí, tu ani moli z něj už nedostali.
 
  2. Tak sedl jsem si do křesla a prolistoval sešit jedním dechem,
      co stránka - kousek víkendu vystřiženej aparátem s měchem,
      pár fotek party drsňáků, co nevědí a zatím jenom tuší
      a pod krempama širáků jim odhodlaně odstávají uši.
 
                  C                Hmi        Ami
  R: Těm fotkám nijak neuškodil čas,
                     C           D                 G
        čas inkasovat chodil kolem nás.
 
  3. Jak listoval jsem stránkami a v duchu zase šlapal suchou trávu,
      nějakej bacil toulavej si na svý poutí našel moji hlavu,
      tak dal jsem sešit do kapsy a starou tornu na záda si hodil
      a vydal jsem se přes lesy tam, kam jsem kdysi s touhle partou chodil.
 
  4. Pak jsem se toulal z místa na místo a přirovnával je k těm starým fotkám
      a cestu střídal za cestou a čekal, že je na jedný zas potkám,
      zase to nekonečný bloumání a stovky otázek a odpovědí
      a slunce skloní hlavu do strání a stráně budou mít zas barvu mědi.
     
  R:
   
  5. Já coural mezi skalami a tušil, že co hledám, už tu není,
      Tom občas píše z Panamy a Danny, ten se dneska znovu žení,
      i ostatní už sebral čas a jako voda obrousil jim hrany
      a z velikánských balvanů na drobný písek semlel všechny plány.
 
  6. Pak vařil jsem si snídani a ze sešitu přikládal jsem listy,
      skončilo mý hledání, zejtra do něj vlepím zase čistý,
      teď šlapu dolů k nádraží a lidi kolem slepí jsou a hluší,
      neslyší mý zpívání a nevidí, že odstávaj' mi uši.
  R:


JARO NAD BRETANÍ                     (PACIFIK)

     Ami              G               Ami Emi Ami
1. Přílivem hučí skály, nový den začíná
                        G          F                       E
    roztáčí vítr mlýny a opojnými víny voní zem
     F       G        Ami
    a jaro nad Bretaní
 
2. Voní zem a dívky v krojích písní den vítají
    krajem zní z věží zvony, ať k díkům hlavy skloní ten, kdo zná
    jaro nad Bretaní
 
        C          G       Ami       Emi
R: Dudácká kapela hraje na náměstí,
     Ami    Emi        Ami   G    Ami
     děti si z oblázků staví svůj dům
      C              G          Ami          Emi
     kraj, který opředen podivnou pověstí
     Ami    Emi      Ami G Ami
     otvírá náruč, ty uvěříš snům
 
3. Rybářské čluny míří kolem skal slunci blíž
    tvrdý chléb loučení a lásku v očích ženy dobře zná
    jen jaro nad Bretaní
 
4. Moře má jenom dálky, lidská touha má víc
    ta, která lásku hledá, vzít naději si nedá, jak to zná
    jen jaro nad Bretaní
 
R:

 

  JEDNOU  BUDEM  DÁL             (SPIRITUÁL KVINTET)
    
         G         C        G                   C      G
    1. Jednou budem dál, jednou budem dál,
                   C G7  Emi A D A7  D C D
       jednou budem dál, já vím,
        G    C   G    C   D    Emi
       jen víru mít, doufat a jít,
        G           C       G  D7 G   C D D7
       jednou budem dál, já vím.
  
   2. Cíl je blízko nás, cíl je blízko nás,
       cíl je blízko nás, já vím,
       jen víru mít, doufat a jít,
       cíl je blízko nás, já vím.
 
   3. Jednou přijde mír, jednou přijde mír,
       jednou přijde mír, já vím,
       jen víru mít, doufat a jít,
       jednou přijde mír, já vím
 
   4.=1.

    
   
    
    
    
   
JÓ, TŘEŠNĚ ZRÁLY                  (WALDEMAR MATUŠKA)
    C                          G                   C
1. Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály,
                  E7     Ami      F     G7   C G
    sladký třešně zrály a vlahej vítr vál,
    C                                G                            C
    a já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli,
                     E7  Ami           F      G7      C G7
    sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal.
 
      C             Ami    Dmi     G7        C
R: Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály,
                   E7    Ami F Dmi    G7    C
     sladký třešně zrály, a jak to bylo dál?
 
2. Tam, jak je ta skála, ta velká bílá skála,
    tak tam vám holka stála a bourák opodál,
    a moc se na mne smála, zdálky už se smála,
    i zblízka se pak smála a já se taky smál.
 
R:
 
3. Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda,
   dlouho mě má ráda, abych prej si ji vzal,
   ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá,
   jen abych ji měl rád a žil s ní jako král.
 
R:

4. Pokud je mi známo, já řek' jenom: dámo,
   milá hezká dámo, zač bych potom stál,
   ty můj typ nejsi, já mám svoji Gracie,
   moji malou Gracie, a tý jsem srdce dal.
 
R:
 
5: Jó, u tý skály dál třešně zrály,
   sladký třešně zrály a vlahej vítr vál,
   a já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli,
                    E7   Ami F         Dmi      G7    C    G#7 C
   sluncem, který pálí, jsem hnal svý stádo dál. 
 

KDYŽ MĚ BRALI ZAVOJÁKA    
                                                                                                      (JAREK NOHAVICA)
           Ami                      C          G                C
    1. Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola,
         Dmi                      Ami
        vypadal jsem jako blbec,
         E                         F   G    C   G
        jak i všichni dokola, -la, -la, -la,
         Ami            E   Ami
        jak i všichni dokola.
   
    2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
        jak mám správný voják býti
        a svou zemi chrániti, -ti, -ti, -ti,
        a svou zemi chrániti.
   
    3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
        vzpomněl jsem si na svou milou,
        krásně jsem si zabulil, -lil, -lil, -lil,
        krásně jsem si zabulil.
   
    4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
        po chodbě furt někdo chodil,
        tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
        tak nebylo z toho nic.
   
    5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
        protože mladá holka lásku potřebuje,
        tak si k lásce pomohla, -hla, -hla, -hla,
        tak si k lásce pomohla.
   
    6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
        řek' jí, že má zrovna volnej kvartýr,
        tak se sbalit nechala, -la, -la, -la,
        tak se sbalit nechala.
   
    7. Co je komu do vojáčka, když ho holka zradila,
        nashledanou, pane Fráňo Šrámku,
        písnička už skončila, -la, -la, -la,
        jakpak se vám líbila, -la, -la, -la?
        No nic moc extra nebyla.


KINGSTONTOWN              (PLAVCI/ RADEK TOMÁŠEK)
     G                            C
1. Umlknul rybí trh a utich ptáků křik,
      G                D7    G
    v přístavu se lodě potácí,
                                             C
    skočím na jednu v tom se vítr zdvih, vidím že
      G              D7                G
    molo rychle mizí, loď se otáčí.
 
                   G                     Ami
R: Však já šťasten byl, o té cestě jsem snil,
      D7                               G
     na mořích v přístavech vesele žil,
                                                Ami
     svůj sen jsem chyt, co víc, nabyl jsem klid a nic
       G              D7            G
     nebylo, co chybělo mi v Kingstontown.
 
2. Tenkrát jen z rozmaru jsem na tu bárku vlez,
    slunce mi z vody šlehlo do očí,
    já vůbec neznal, že to na mne byla klec
    s kterou si moře kdy chce zatočí.
 
R: Však já ...
 
3. Dnes je bože, proč mě trestáš, stejný den,
    slunce se zastavilo, chce je hřát,
    zde jsem přec mladý byl, snad byl to sen,
    jen pro ten sen se nyní vracím, jen zde chci spát.
 
R:  Však já ...
   
   
   
   
  KROUŽEK                                                                             (LOKÁLKA)
            C                                    G7
    1. Před léty jsem býval ještě dost pohlednej kluk,
                                                    C
        říkali mně "mamlas", ale mně to bylo fuk,
                                C7                  F
        s kamarády prožíval jsem spoustu hezkejch dnů,
          G7                                           C
        než jsem potkal dívku jménem Lou.
   
    2. Nechápu, proč právě já jsem jí pad' do oka,
        cítil jsem se jako úhoř v tlamě žraloka,
        události potom vzaly příliš rychlej spád,
        po pár fackách už jsem ji měl rád.
   
              C                 G7                       C
    R: [: To se lidem stává, tak to musí být,
             F                      C                  G7          C
          lepší kroužek v nose, než ho na prstíku mít. :]
   
    3. Na radnici to pak se mnou vzala kalupem,
        oči měla podlitý krvavým kečupem,
        když řekla svý "ano", skřípaly jí sanice,
        až mi strachem řídla stolice.
   
    4. Slíbila, že budu si žít jako ve vatě,
        domů odtáhla mě na mý vlastní kravatě,
        poznal jsem, že její láska není pápěří,
        když jsem zkusil futra u dveří.
    R:
    5. Jednou jsem se odvážil a vzpurně jsem si dup',
        od tý doby do skleničky na noc dávám chrup,
        nechápu, jak dvacet roků moh' jsem bez ní žít,
        teď si můžu jenom šeptem klít.
   
    6. Už několik let žiju pod laskavým dohledem,
        bije mě jen ráno a pak až před obědem,
        když jsem hodnej, jednou za rok můžu do kina
        na chudáka Charlie Chaplina.
    R: 
   

MEZI HORAMI                                                            (ČECHOMOR)

     Ami   G Ami   C    G  Ami
1.[: Mezi horami lipka zelená :]
      C                 G  Ami                          G  Ami
   [: Zabili Janka, Janíčka, Janka miesto jele - ňa :]
 
2.[: Keď ho zabili, zamordovali :]
   [: Na jeho hrobě, na jeho hrobě kříž postavili :]
 
3.[: Ej, křížu, křížu ukřižovaný :]
   [: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]
 
4.[: Tu šla Anička plakat Janíčka :]
   [: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
    
    
  
    
    
    
    
  MODRÁ Z DŽÍN                                             (MICHAL TUČNÝ)
           G                  Gmaj7     G6              Gmaj7
    1. Já byl tu každou neděli, kolik už je to let,
              Ami                             Ami7            D
        když poprvé jsi sedlal, ne, nevyhrál jsi hned.
               G                    Gmaj7      G6           Gmaj7
        Sám pro sebe jsem sázel svý sázky bez peněz
           Ami                             Ami7            D
        a kdybys dneska jel, já vsadil bych i dnes.
    
    2. Já čet tvý jméno v novinách na stránce sportovní
        dnes ho marně hledám v listině startovní.
        I tvůj kůň dnes běží, tak co se mohlo stát,
       jen vzpomínám na větu, cos mi říkal tolikrát.
    
           G                    Gmaj7        G     Gmaj7
    R: Modrá z džín je sepraná, já vím,
           G               Gmaj7     G                           G7
         jména koní zapsaná zůstanou v srdci mým,
          C                         D                       G                C
         v sedlech mých se mihne jen můj stín a víc už nic,
         Ami                   D7             G
         modrá z džín je sepraná, já vím.
    
    3. Najednou mi schází na dnešní dostih tip,
        musím říct, že já sám bych neodešel líp.
        Po závodišti bloumám, tys rozloučil se s ním
        a tomu, cos' pořád říkal, teď
        dobře rozumím.
    
    R: Modrá z džín je sepraná .....
         [: modrá z džín je sepraná, já vím. :]
   
                                             
NA KAMENI KÁMEN             (BRONTOSAUŘI / NEDVĚDI)

              G
1. Jako suchej, starej strom,
                 C
    jako všeničící hrom,
                        G
    jak v poli tráva
                                                     C
    připadá mi ten náš svět, plnej řečí,
              Emi       D        G
    a čím víc, tím líp se mám.


                   C
R: Budem o něco se rvát,
               Emi         D                         G
    až tu nezůstane stát na kameni kámen,
                  C
    a jestli není žádnej Bůh,
                  Emi                  D                              G
    tak nás vezme země - vzduch, no, a potom amen.

2. A to všechno proto jen,
    že pár pánů chce mít den
    bohatší králů,
    přes všechna slova, co z nich jdou,
    hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.

R:

3. Možná jen se mi to zdá,
    a po těžký noci přijde,
    přijde hezký ráno,
    jaký bude, nevím sám,
    taky jsem si zvyk' na všechno kolem nás.

R:
    G         C Emi D G
   Laj la laj ... 
    
 

PÍSEŇ  MALÝCH  PĚŠÁKŮ                         (ŽALMAN)
   
         G       C          D
    1. Je nás víc než loni,
          G    C                D
        obyčejnejch pěšáků,
           Hmi                 C
        chodíme hledat víru svou,
                          G                          D
        v dlažbě ukrytou, jsme děti ulice.
   
    2. Ráno bývaj' smutný nádraží,
        lásky odjížděj' se vdát,
        na peróně stojí schoulený,
        s dálkou snoubený pěšáci silnice...
   
            F                       G
    R: Má svou jistou píseň,
            F                              G
         s košilí kdo spí drátěnou,
          Hmi             C
         ó, lidé, tiše půjdem
                        G                    D                       G
         do starý vrby zvolat: hallo, jdem dál, hallo.
   
    3. Jednou zuje pěšák boty svý
        na šachovnici světa rád,
        vykouří doutník, lehne si
        do stoky pod širák a bude snít.
   
    4. O malých dětech na nádraží,
        co hledaj' mámy a duši svou,
        ptáci pod křídly je ukryjou
        a pak v objetí s nimi odletí.
      
    R:
      
    3. Půlnoční vítr už vyhrává
        píseň malých pěšáků,
        ulicí smutkem dlážděnou,
        tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...




POVĚSTE  HO  VEJŠ                                  (MICHAL TUČNÝ)

Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem
         stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání.
         Uprostřed popraviště z hrubých klád šerifův pomocník
         sejmul z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením.
         I já jsem zašuměl  překvapením: ten odsouzenec jsem byl já           
         a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:

                      Ami                                             C                  G
1. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost,
                    Dmi              Ami               G                  Ami
    pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

2. Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch,
    pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh.

             Ami                                              C                       G
*: Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon,
                    Dmi        Ami
    za to, že neoplýval krásou
                      F                           E7                  Ami
    a že měl country rád a že se uměl smát i vám.

                  C                         G                Dmi               C G
R: Nad hlavou jen slunce pálí, konec můj nic neoddálí,
                       C                       G
     do mejch snů se dívám zdáli
         Dmi                        E7
     a do uší mi stále zní tahle píseň poslední.

3.=1.

4. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad,
   za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

5.=1.

6. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib,
   že byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb.
 
*: Pověste ho, že se koukal a že hodně jedl a hodně pil,
   že dal přednost jarním loukám,
   a pak se oženil a pak se usadil a žil.
R:
7.=1. 
 


POVÍDALA  MAMKA                                     (PETR LUTKA)
          A                                           E7
    1. Povídala mamka, že tě dobře zná,
                                                                         A
        jenom chodíš, hlavu nosíš výše, než se má,
                                                        E7
        prý máš černý oči a minulost též,
                                                                          A
        jestli je to všechno pravda, půjdu, to mi věř.
    
          D                      A     E                 A
    R: Já chci být s ženou, co se umí smát,
              D                     A                 E                       A
         [: ale s hloupou vyfintěnou nechtěl bych se zdát. :]
    
    2. Prý si loni všichni vrabci šeptali,
        jak kdy v lese chlapci s tebou houby hledali,
        naštěstí jim lidé málo rozumí,
        a tam v lese pod kapradí jinej nečumí.
    
    R: Trpaslík snad tam kouká do křoví,
         [: hledí ale s potěšením a nic nepoví. :]
    
    3. Chtěl jsem ti dát zlatej prsten zásnubní,
        s takovou jej vezmu, půjdu rovnou ke studni,
        zatížím jej cihlou, hodím do temna,
        protožes' mi byla, holka, s jiným nevěrná.
     
    R: Do hospody půjdu, řeknu: vrchní, toč,
         [: já chci dneska oslavovat, protože mám proč. :]
      
    4. Nebo raději řeknu: co bych se s tím štval,
        nějak bylo, nějak bude, život letí dál,
        ať mi nadávají lidé do trouby,
        první holku, kterou potkám, pozvu na houby.
    
    R: Do lesa vklouznem, sednem do listí,
         [: trpaslíka vodnesou, neb omdlí závistí. :]




ROSA NA KOLEJÍCH                                   (WABI DANĚK)

     C                        F6     F#6 G6                   C
1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
                               F6        F#6 G6                      C
   tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
                         F6          G6       Ami                 Cdim(D7)
   přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží
                   F6  F#6 G6          C
   podivnej pták, pták nebo mrak.
 
                            F6         G6        F6       C
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
                           F6     G6       F6    C
   vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
                     F6     G6        F6  C
   telegrafní dráty hrajou ti už léta
                         F6 F#6  G6 F#6 F6    C
   to nekonečně dlouhý monotónní blues,
                                         F6 F#6 G6    F6 F#6 C
   je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',
    co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,
    po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí
    celej svůj dům, deku a rum.

           C        F6 F#6 G6     F6 F#6 C
R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...
    
   
   
   
   
  SOUDNÝ DEN                                               (SPIRITUÁL KVINTET)
          Ami
    1. Zdál se mi sen, že se nebe hroutí,
           G
        zdál se mi sen o poslední pouti,
          Ami
        zdál se mi sen, že všechno seberou ti
                   Emi     Ami
        v ten soudný den.
     
    2. Kam běžet mám, Slunce rychle chladne,
        kam běžet mám, měsíc na zem spadne,
        kam běžet mám, moře už je na dně
        v ten soudný den.
     
    3. Stůj, nechoď dál, času už je málo,
        stůj, nechoď dál, míň, než by se zdálo,
        stůj, nechoď dál, otevři se, skálo,
        v ten soudný den.
     
    4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
        Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou,
        Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to
        v ten soudný den.
     
           Ami                                    G
    R: Soudí, soudí pány, slouhy, soudí, soudí hříšné touhy,
          Ami                                    H E
         soudí, soudí, výčet pouhý, á ...
   
          Ami                                                F
    5. Vtom se probudíš, to byl jen sen, vtom se probudíš, to byl jen sen,
          Dmi                                             Ami  E     Ami
         vtom se probudíš, to byl jen sen, jen pouhý sen.
      
    6.=1.
      
    7. Zdál se mi sen, já stojím na svém místě,    
        zdál se mi sen, mé svědomí je čisté,
         Ami                                         F
        zdál se mi sen, jen jedno vím jistě:
        Ami E      Ami
        je soudný den!




SPORTU ZDAR                                                 (JAREK NOHAVICA)

      Ami                        C                      G                       Ami           E
1. V neděli v pět deset, sraz u Baníku, desítka vleze se, pak ještě jedna,
      Ami                    C                            G                      Ami                 E
    co čumíš, frajere, chceš do ciferníku, jestli mě dožereš, hele, jsem bedna!
     F                        Ami                     Dmi      F             C               E
    Tribuna na stání, necpi se, vřede,  hadráři-Sparťani, Ostrava, jedem!
    Ami                             Dmi
    Už to má správný var, jen počkej, až tě ...
      E                                                 Ami
    Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

2. Tři nula na rohy a jinak šul-nul, berte je přes nohy, liga je liga,
    dnes jsem měl odpolední, tak jsem to bulnul, zacláníš, chlape, sedni, navalte cíga!
    Zelená je tráva, rozhodčí, nekřepči! Ostrava, jedem, Ostrava, Lička je nejlepší!
    Pětku mě lístek stál, tak se ukažte! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

3. Lumpové, hovada, Chovanec - karta, jesličky, paráda, šij to na bránu!
    Bijte je, Pražáky, hanba, Sparta, jaký saky-paky, sedm banánů!
    Stojím v davech lidu, jsem fanda svýho klubu, ten gól byl z offsidu, sudímu rozbít hubu!
    Kde je ten autokar, propíchnout pláště! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

4. Ty mlč, ty páprdo, no, ty v tom baloňáku, fotbalu rozumíš jak koza náklaďáku,
    být tebou, tak nežvaním a rychle mažu, jinak se neubráním a pak ti ukážu!
    V neděli v půl desáté, kdo umí, ten umí, hej, vrchní, co děláte, pět nula na rumy!
    Já bych jim ukázal, na šachtu s nima ... Dobrý den, sportu zdar, fotbal je príma!
   
   
   
 
 
 
 
  STARÝ PŘÍBĚH                                (SPIRITUÁL KVINTET) 
                    C                      
    1. Řek' Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas,
                                    Emi           F       G
        dnes v noci tiše vytratí se každý z nás.
       C  C7   F  D7          C       Fmaj7    C     Fmaj7 C
        Mává, mává nám všem svobodná zem.
      
    2. Já říkám rovnou: každý ať s tím počítá,
        že naše cesta ke štěstí je trnitá.
        Mává, mává nám všem svobodná zem.
      
          C
    R: Kdo se bojí vodou jít,
                                                      G
         ten podle tónů faraónů musí žít.
         C  C7   F  D7          C       Fmaj7    C     Fmaj7 C
         Mává, mává nám všem svobodná zem.
     
     
    3. Až první krúček bude jednou za námi,
        tak nikdo nesmí zaváhat, dát na fámy.
        Mává, mává nám všem svobodná zem.
      
    4. Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže,
        že šanci má jen ten, kdo má dost kuráže.
        Mává, mává nám všem svobodná zem.
          
    R:
           
    5. Ten starý příběh z knížky vám tu vykládám,
        ať každý ví, že rozhodnout se musí sám.
        Mává, mává nám všem svobodná zem.
          
    R:
   
   
   
   
   
   
ŠNEČÍ BLUES                                                  (JAREK NOHAVICA)

    G          C7    G D/F# G  C     G  D7
1. Jednou jeden šnek    šíleně se lek',
        G                 G7       C                Cmi
    nikdo už dnes neví, z čeho se tak zjevil,
              G        C7  D7 G  D7
    že se dal hned na  útěk.

2. Přes les a mýtinu rychlostí půl metru za hodinu,
    z ulity pára, ohnivá čára,
    měl cihlu na plynu.

3. Ale v jedné zatáčce, tam v mechu u svlačce,
    udělal šnek chybu, nevyhnul se hřibu,
    nevyhnul se bouračce.

4. Hned seběhl se celý les a dali šneka pod pařez,
    tam v tom lesním stínu, jestli nezahynul,
    tak leží ještě dnes.

5. A kdyby použil vůz anebo autobus,
    [: nebylo by nutné zpívat tohle smutné,
      smutné šnečí blues. :]

   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
      TENNESSEE WALTZ                                                   (COP)
   
                         C
      1. Já bych tančil, pojď, má milá,
                                           F
          hrajou Tennessee Waltz,
                        C       Ami         D7 G
          volnej jsem a hvězdy už spí,
                     C
          a jen prstem kejvneš, lásko,
                                    F
          a já s tebou tančím,
                       C            G                 C
          mám blízko tvý srdce, vždyť víš.
     
    
                             C                  E              F                C
       R: [: Nezapomínej, když hrál jsem Tennessee Waltz,
                                        Ami          D7 G
            pouze ty víš, jak je to se mnou,
                     C                                                  F
            naše láska, moje milá, ta přišla s tou nocí
                     C               G             C (F C)
            jak překrásnej Tennessee Waltz. :] 
    
    
    

   
    
    
   
TO TEDY NE                                                             (PAVEL DOBEŠ)

       E                                         A      E                    H7
1. Koukám se na svět dírou v plotě ve stínu mezi baráky,
      E                                       A       E     H7                  E
    někdo má holku v Minnesottě, někdo ji má v Kentucky.

            A                  E
R: To ne, no to tedy ne,
      H7                         E E7
     to se u nás nemůže stát,
           A                    E
     to ne, no to tedy ne,
      H7                            E
     to se u nás nemůže stát.

2. Každý den chodbou za úsvitu předbíhám vlastních nohou pár,
    myšlenky chodí po Wallstreetu a dolar cinká o dolar.
R:
3. A děcka venku válej' sudy, jitrocel kvete na horách,
    a slunce svítí na bermudy, odráží se ve vlnách.
R:
4. Netrap se, hochu, co se stane, až tě farář ožení,
    nás žádná holka nedostane v heřmanickém vězení.
R: + C H7 E

   
    
    
    
    
  TOULAVEJ                                        (VOJTA KIĎÁK TOMÁŠKO)
   
                     Ami                       G                Ami                  E
    1. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj',
                     Ami                 G                     F          Ami
        ať vám poví, proč mi říkaj', proč mi říkaj' Toulavej.
   
    2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej,
        tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.
   
            F                         G                                       C
    R: Sobotní ráno mě neuvidí u cesty s klukama stát,
           F                           G
         na půdě celta se prachem stydí
           F                              G                                   Ami
         a starý songy jsem zapomněl hrát, zapomněl hrát.
   
    3. Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej,
        malá daň za vaše "umí", kterou splácí Toulavej.
   
    4. Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej',
        je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej.
   
    R:
      
    5. Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: no tak jdem,
        známí kluci ruku stisknou, řeknou: vítej, Toulavej.
   
    6. Budou hvězdy jako tenkrát, až tě v očích zabolej',
        celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej.
   
    R: Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát,
         vypráším celtu a můžu vám říct,
         že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád.
               
    7. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj',
                    Ami                G    F E    Ami
        ať vám poví, proč mi říkaj' Toulavej ...



U TŘÍ LOUŽÍ                                                                        (K. T. O.) 
       G              C              G
1. U tří louží stará žába kváká,  
                                       A               D
    déšť do blatouchů si dělá "kápy-káp",
               G              C                    G
    kváká na žáby a na mejdan je láká,
                                             D               G
    na děsně velkej mejdan, že jim ulít' čáp.

                G      C                          G
R: U tří louží, tam já chtěl bych být,
                                        A            D
     aspoň dvě-tři žáby vedle sebe mít,
                      G           C             G
     vždyť na čápa už nikdo nevěří,
                            C     G         D   G
     a hlavně v houští, když je příšeří.

2. Ke třem loužím není cesta žádná,
    ach, propánajána, jak tam trefit mám,
    u nás v bažinách je každá žába zrádná,
    tím pádem tady chřadnu jak Robinson sám.
                            G   C    G        D   G
R: … a hlavně v houští, když je příšeří.


R2: U tří louží, tam já chtěl bych být (jó chtěl bych být)
       aspoň dvě tři žáby vedle sebe mýt (jóó)
       vždyť na čápa už nikdo nevěří (ach nevěří)
       a hlavně v houští, když je příšeří
       a hlavně v houští když je příšeří.
   
   
  VALČÍK NA ROZLOUČENOU                 (TAXMENI)
            G          Emi       Ami D7            G     G#dim  Ami D7
    R1 Končí ten čas, jenž byl plný nejhezčích nocí a  dní,
              G          Emi Cmi     D7           G       D7          G   D7
          poslouchej, jak tichý valčík na rozloučenou nám zní.
               G   Emi    Cmi    D7      G         G#dim    Ami  D7
          Již musíme se rozloučit, končí čas krásných dní,
              G     Emi  Cmi   D7          G       D7           G
          teskně a tiše valčík ten na rozloučenou nám zní.
    
        D7    G              Hmi      G        D7    G                   E7   Ami
    1. Ach, zas valčík tančíme spolu, však divně nám zní tentokrát
        D7 Ami        Amaj7  Ami7 D7 G                  A7   Ami7 D7
        a   přec stopy našeho  bolu,  ty  nesmí na nás býti znát.
   
    
    R2 Na shledanou si řekneme, když k loučení je čas,
          na shledanou, mí přátelé, vždyť sejdeme se zas.
          Proč s tím se máme rozloučit, co každý z nás měl rád,
          proč s kym se máme rozejít bez víry na návrat?
    
    2. Má všechno to, pro co jsme žili, jen tak zapomenuto být?
        To říkám si v poslední chvíli, když musíme se rozejít ...
   
    
    R3 Hm ...
          To není žádné loučení, byť chvěl se nám i hlas,
          jsme pevně v kruhu spojeni a sejdeme se zas!
   
   
   
   
   
   
   
   
VŠECH VANDRÁKŮ MÚZA                          (ŽALMAN)

                  G                         Fmaj7      G
1. Přišla k nám znenadání, hubená až hrůza,
        Fmaj7        G      Fmaj7                  G
    a řekla, že je múza všech vandráků z Čech,
                                                   Fmaj7        G
    to nebyl hřích po nocích, než po kytaře sáhla,
      Fmaj7               G          Fmaj7       Emi
    tak nám chleba kradla a čmárala po zdech.

    Emi D G   C              G
R: Haleluja, zavírá se brána,
               C                       G
     my zpívat chcem do rána,
       C                G
     než napadá sníh,
    Emi D G    C                   G
     haleluja, kteroupak si dáme,
      C                         G
     než skončíme s ránem
                 C             G
     na hřbitově obutých.

2. Na Moravě z demižónu dobré víno pila,
   pak mezi námi žila spoustu hezkejch dní,
   až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit,
   budeš mi, holka, sloužit, a oženil se s ní.
R:
3. Každou noc po milování skládala mu hity
   a kašlala na city, na obyčejnej lid,
   za pár dní tahle můza, dneska služka Mici
   skončila na ulici a pod mostem má byt.
R:
                 G                            Fmaj7                  G
*: Vraťte nám, vraťte nám tu všech vandráků múzu,
          Fmaj7         G       Fmaj7   G
   má roztrhanou blůzu, hm hm hm ... 
    
 

ZAFÚKANÉ                                                                           (FLERET)
   
         Ami       Aadd9   Ami      Aadd9
    1. Větr sněh zanésl z hor do polí,
        Ami     C               G      Ami
        já idu přes kopce, přes údolí,
         C              G                   C
        idu k tvej dědině zatúlanej,
          F           C               E      Ami   Fmaj7 Ami E4sus
        cestičky sněhem sú zafúkané.
    
           Ami    C      G      C
    R: [: Zafúkané, zafúkané,
            F               C(Dmi) Dmi(E) E(Ami)
          kolem mňa všecko je zafúkané. :]
    
    2. Už vašu chalupu z dálky vidím,
        srdce sa ozvalo, bit ho slyším,
        snáď enom pár kroků mi zostává,
        a budu u tvého okénka stát.
    
    R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané,
          okénko k tobě je zafúkané. :]
    
    3. Od tvého okna sa smutný vracám,
        v závějoch zpátky dom cestu hledám,
        spadl sněh na srdce zatúlané,
        aj na mé stopy - sú zafúkané.
    
    R: [: Zafúkané, zafúkané,
          mé stopy k tobě sú zafúkané. :]
   
   
   
   
   
   
ZVADLO                                                                                  (HOP TROP) 

    D                     Emi A7 D                 Emi A7
1. Ze schránky vypadlo  běloskvoucí zvadlo,
      D                    Hmi              E7              A7
    div, že jsem si nesed', tyhle fóry nemám rád,
      D            Emi A7  D           Emi A7
    nějakýho šlejšku, co študuje vejšku,
     D               Hmi              E7      A7       D
    u vorloje v deset budeš prý si dneska brát.
       F#                          Hmi
    Kouknu po budíku, vlítnu do šatníku,
     E7                                           A     E   A  A7
    před léty mi v Krasu spíchli senza baloňák,
       D              Emi A7      D                Emi A7
    ozdobím se šlajfkou a mou parádní fajfkou,
           D          Hmi              E7     A7   D
    už voní po Tarasu historickej Staromák.
 
            F#                                     Hmi
R: K snídani mi v krámku párek do rohlíku zapečou
         F#                                             Hmi   F#  Hmi
     a s ním pak protlačím se houfem cizích čumilů,
         E7                                   A
     povzdechnu si, až tě ze žigulíku vyvlečou,
             E                             A         E     A  A7
     že tohle je tvůj konec, Brdská Mary Lou.

2. Abys měla fotky, jak tě tlačej' botky,
    jak tě bílej mantl škrtí, cvakne aparát,
    kouli, chomout, kytku, gratulantů bitku,
    chodníkovej rantl, na kterým se budou cpát.
    Nikdo při tý slávě zvědav není právě
    na jednoho cvoka s pochybenou pověstí,
    tak jdu na dvě deci, já neskočím přeci
    kvůli tobě do kašny na Malým náměstí.
       D                Emi A7  D          Emi A7
*: Brzy, až tvůj pan Dr. zarazí ti vandr,
      D             Hmi                  E7    A7    D
    nebude to pro mě zas tak velký neštěstí ... 
 


WABASH CANNON BALL               (BLÁTOTLAČKY)
           G                              C
    1. Z Atlantskýho pobřeží přes Tichej oceán,
          D                           G
        žene se mrak prachu jak tornádem hnán.
                                      C
        To hučení a pískání a rachocení kol,
          D             D     G
        to je ten náš vláček Wabash Cannon Ball.
    
    R: Už je slyšet zdáli na mašině zvon,
         to pozná každý dítě, ten nakřápnutej tón.
         Halekají všichni, co na nádraží sou,
         slává, už zas přijel náš Wabash Cannon Ball.
    
    2. Usmívaj se honáci, tam vod texaskejch stád,
        že nemusejí stáda svý až do Washingtonu hnát.
        Že odveze je třeba až na severní pól
        vléček co má jméno Wabash Cannon Ball.
       
    R:
       
    3. Usmívaj se hoboes, co jich plný státy sou,
        že můžou rychle na jih, když za sluníčkem jdou.
        Že odveze je z Ohia do Apalačskejch hor,
        vláček co má jméno Wabash Cannon Ball.
    
    R:
       
    4. Říkal děda Claxon, ten kterej všechno ví,
        jó, já sem prožil hodně a to je hotový.
        Když Sever válčil s Jihem, tak náš komandant Houn
        se vrátil slavně z bitvy vláčkem Wabash Cannon Ball.
    
    R:
   
   
   
OBSAH
        
         1.  BLUES  FOLSOMSKÉ VĚZNICE (GREENHORNS)
         2.  CO TĚ NEZABILO (NEZMAŘI)
         3.  ČARODĚJNICE  Z AMESBURY (ASONANCE)
         4.  FOTKY (WABI DANĚK)
         5.  JARO NAD BRETANÍ (PACIFIK)
         6.  JEDNOU  BUDEM  DÁL (SPIRITUÁL KVINTET)
         7.  JÓ, TŘEŠNĚ ZRÁLI (WALDEMAR MATUŠKA)
         8.  KDYŽ MĚ BRALI ZAVOJÁKA (JAREK NOHAVICA)
         9.  KINGSTONTOWN (PLAVCI/ RADEK TOMÁŠEK)
         10. KROUŽEK (LOKÁLKA)
         11. MEZI HORAMI (ČECHOMOR)
         12. MODRÁ Z DŽÍN (MICHAL TUČNÝ)
         13. NA KAMENI KÁMEN (BRONTOSAUŘI / NEDVĚDI)
         14. PÍSEŇ  MALÝCH  PĚŠÁKŮ (ŽALMAN)
         15. POVĚSTE  HO  VEJŠ (MICHAL TUČNÝ)
         16. POVÍDALA  MAMKA (PETR LUTKA)
         17. ROSA NA KOLEJÍCH (WABI DANĚK)
         18. SOUDNÝ DEN (SPIRITUÁL KVINTET)
         19. SPORTU ZDAR (JAREK NOHAVICA)
         20. STARÝ PŘÍBĚH (SPIRITUÁL KVINTET)
         21. ŠNEČÍ BLUES (JAREK NOHAVICA)
         22. TENNESSEE WALTZ (COP)
         23. TO TEDY NE (PAVEL DOBEŠ)
         24. TOULAVEJ (VOJTA KIĎÁK TOMÁŠKO)
         25. U TŘÍ LOUŽÍ (K. T. O.)
         26. VALČÍK NA ROZLOUČENOU (TAXMENI)
         27. VŠECH VANDRÁKŮ MÚZA (ŽALMAN)
         28. ZAFÚKANÉ (FLERET)
         29. ZVADLO (HOP TROP)
         30. WABASH CANNON BALL (BLÁTOTLAČKY)
           
 

Aktualizováno Pátek, 15 Červenec 2011 10:13
 
Zpěvníček 2008 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Středa, 09 Duben 2008 09:12

KRTEK

 

AmiKdyž nemám co na práci tak pozoruju G krtky
jak marně čas utrácí, když dělaj ty svý Amihrudky
svařím plnou konvici tou zmařím jejich Gpíli
už se těším za chvíli , jak krtkům dojdou Amisíly

Fale oni Cplavou
s G nakloněnou Amihlavou
Fprsa nebo Cznak
Gano je to Amitak

Posekej celou zahradu a všechno luční kvítí
to se potom černej krtek mnohe, lépe chytí
najdi správnou díru, do který se voda leje
jestli to nezabere, vim, co se ti tam děje

Foni ti tam Cplavou
s G nakloněnou Amihlavou
Fprsa nebo Cznak
Gano je to Amitak

 

 

Dál jen se směj
    C           D    G          C
R: Dál jen se směj, život ráda měj,
          Ami        C                       G
   tvůj pláč a slzy nechci znát, tak mi zamávej,
    C           D    G          C
   dál jen se směj, život ráda měj,
        Ami        C                   G
   až probudí tě svítání, mně už bude hej.

    D                     G
1. Já musím jít, vlak už houká
      C            G        D
   a výpravčí už dveře zavírá,
        C                  G            Emi
   dál půjdu cestou svou, bezcitnou a zlou,
        Ami          C                          G
   tvá láska je jen výprodej, já říkám: tak se měj.
R:

2. Říkáš, že nevěříš mým slibům,
   tvůj názor dneska nebudu ti brát,
   já dlouho s tebou žil, někdy na vobtíž byl,
   můj vlak už houká v nádraží, já říkám: tak se měj.
R:

          Ami        C                   G
R: + až probudí tě svítání, mně už bude hej ...

 

 

Tramp

    C              G        F              C
1. Poněvadž nemám kanady a neznám písně z pamp,
    F   C     G              C  G
   hóhóhó, a neznám písně z pamp,
      C           G           F              C
   vyloučili mě z osady, že prý jsem houby tramp,
    F   C       G              C
   hóhóhó, že prý jsem houby tramp.

2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,    hóhóhó, jen ať to každej ví,
   vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,    hóhóhó, ten frajer libový.

    C      G        Ami     F         C
R: Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu,
    G          C            G
   já mám rád jazz (folk), rock,
     C     G        Ami       F         C
   chodím po světě bez nože, to prý se nemože,
    G            C C7
   to prý jsem cvok.
    F                    C               D7
   Já jsem nikdy neplul na šífu, a všem šerifům
                G
   jsem říkal:"Bane, pane,"
    C      G        Ami    F         C
   já jsem ostuda trampů, já když chlempu,
         G       C             G  C
   tak v autokempu. [fine : v tempu. ]

3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,   hóhóhó, jen žádný legrácky,
   jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,   hóhóhó, čestný čundrácký."

4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,   hóhóhó, až dám se do cajku
   a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,   hóhóhó, akordy na Vlajku.
R:

5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,   hóhóhó, a mám zaracha,
   na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,   hóhóhó, a dávám si bacha.

6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,   hóhóhó, nepoučí z chyb,
   zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp",   hóhóhó, "a zase bude líp."

 

 

 

Tvůj čas

         E              C#mi       E            C#mi
1. Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl,
         E            C#mi      F#7      H7
   ten hledat budes stěží přes kameny a jíl,
           A          H7       A              H7
   pojď, trosečníku bludný, a dál se se mnou dej,
         E            C#mi       A      H7  E
   jsou dálky tolik svůdný, tak víc už neváhej.

            E            A7      E
R: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest,
                     C#7          F#7 H7
   neváhej snít pod nebem plným hvězd,
              E         G#7         A           F#7
   dej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní
             E       H7     E
   a dej se vést, a dej se vést.

2. Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou,
   tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou,
   tam na konci zní zvony, a pak se dobře měj,
   tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej.

 

 

 

Nikdo se nesmál
    E        F#mi         E
1. U dveří mi zazvonil svět,
                 A     H           E
   já vypad' z plínek rovnou do ráje,
            F#mi              G#mi
   v ráji hrál se špatný kabaret
     A      F#mi          A               E     A
   dávali smích, dávali smích, nikdo se nesmál.

2. Hlavou mi vrtá zvědavej červotoč,
   když hladím tvoje tělo ocejchovaný,
   a pak se směju, a vůbec nevím, proč,
   proč kolem nás, proč kolem nás nikdo se nesmál.

               F#mi H7        E
R: V hospodě pláče harmonika dětí,
             F#mi H7       E
   pocestný vítá  u pípy klaun,
              F#mi                G#mi
   jakpak se máme, jak to s náma letí
   A          F#mi           A             E
   až ke hvězdám, až ke hvězdám, nikdo se nesmál.

3. Stojím frontu na děravej fáč,
   denně slyším smutný řehtání,
   morálku těch, co držej' karabáč,
   to dobře znám, na koně mý nikdo se nesmál.

4. Po nocích žiju, už nemám ani strach,
   i když mi vemou kliku ze dveří,
   stejně bych oknem za muzikou plách'
   a nikdy víc a nikdo víc by se mi nesmál.
R:      R: Na na na ...

 

Strakapúd

   Vysvitlo slunko, modrý strakapúd k obloze vzlétá ,
   a ty si krásná jako meruňka uprostřed léta ,
   a ty si krásná jako réva v Boršicích
   Když zem se slévá s oblohou hořící

   Zatajím dech abych snad nezkazil co se ti zdá ,
   pod hlavou máš jen ruce polštářek ukrad? jsem já
   A ty jsi mírná jako vítr v jahodách
   Tvá hruď se vzdouvá malý člun na vodách

   Vysvitlo slunce modrý strakapud po nebi krouží
    Probuď se lásko moje srdce mé po tobě touží
   A ty si vroucí jako láva pod Etnou
   Když sopka vstává bázliví odlétnou

Jen já zůstávám
Jen  já zůstávám

 

 

 

 

Můj pes
    A   E       F#mi E
1. Můj pes je gróf  mezi psy,
    A    Hmi       E
   co chlup, to skvost, co zub, to hrouda zlata,
   A   E     F#mi E
   ocasem dělá    elipsy,
     D        E       A E
   když vrčí na štěňata.

2. Můj pes je psem z Anglie,   po otci lord, po mámě lady,
   hodný na hodné lidi je   a zlý je na obejdy.

    D   E      A      D         E      A
R: Můj pes má duši, čtyři nohy, ocas a uši,
      D E    A      H                             E
   chlupaté tělo, krásné, chytré, ale tvrdohlavé čelo,
    D        E      A      D     E       A
   jí jenom maso a kosti, kouše debilní hosti,
    D         E     A      Hmi   E      A
   jinak se chová vhodně, já ho miluji hodně.

3. Můj pes je psí prototyp,   on modelem být mohl psímu sousoší,
   od pondělí do soboty   prolenoší.

4. Můj pes je rek - hrdina,   běda lumpovi, jenž by na práh šláp',
   slupnut by byl jako malina,   á, ten chlap.

R: Můj pes má sílu, jak se má k jídlu, tak i k dílu,
   pelech má u kredence, vysoké je inteligence,
   jí jenom maso a kosti, kouše debilní hosti,
   jinak se chová vhodně, já ho miluji hodně.
    A  E      F#mi E         A
*: My dog is dog  number one yeah ...

 

 

Královna z Dundrum Bay

          Emi   C              G    D
1. Kdo jí prvně zřel, ten k ní zahořel
         G        Emi   D      Hmi
   možná obdivem, možná víc.
        Emi   C          G    D
   Její ladný krok, její oblý bok
           G           Ami  Emi
   - nejhezčí ze všech krasavic.
          G    Emi          Ami   D
 [:Já šel na statek, hned si o ní řek:
           G          Emi   D      Hmi
   tu chci mít, pane, tu mi dej!
         Emi   C         G         D
   Divný jméno má, každý z nás ji zná
        G         Ami      Emi
   jako Královnu z Dundrum Bay.:]

2. Bože rozmilý, my si užili,
   brzo nás v kraji každý znal.
   Jenže po pár dnech se jí zrychlil dech
   a já doktora zavolal.
 [:Dlouho stonala, než mi skonala,
   lehkou hlínu jí pánbůh dej,
   vždyť to nebyla jenom kobyla,
   ale Královna z Dundrum Bay.:]

3. Letos na jaře potkám koňaře,
   vede klisničku jako sen,
   zas ten ladný krok, zas ten oblý bok
   a já stál jako přimrazen.
 [:Až mi v sobotu dají vejplatu,
   zeptám se zda je na prodej
   - a pak budu pít na to, že smím mít
   zase Královnu z Dundrum Bay.:](4x)

 

Přijela jsem v cadillacu
G            Ami D
1. Přijela jsem v cadillacu
               Emi   C         Hmi
   s mlhou v očích probdělých rán
               Ami          G
   a s povzdechem ranních vlaků,
               Hmi         C G
   řekla: můj cit je vyprodán.

2. Já z vesnice stál jsem jak sloup,
   já z vesnice a od koní,
   a toužil moc ji obejmout,
   než desátá nám zazvoní.

             G               Ami D
R: Nad krajinou čertovskej smích,
             Emi C           Hmi
   nad krajinou se spoustou rýh,
            Ami         G
   vychází den pokojem mým,
          Ami C        G
   ujíždíte  na plný plyn.

3. Ten den byl náš nedělní čas,
   voňavej vzduch trav na mezích,
   seno v lukách a drobnej špás
   jistě by stál i za ten hřích.

4. S vámi, slečno z cadillacu
   s mlhou v očích probdělých dní,
   však s povzdechem ranních vlaků,
   odjedete, až zevšedním.
R: 5. = 1.


Zachraňte koně
Emi                              Ami7
Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,
 C            D           G  C  H7
věř mi, koně pláčou, povídám,
 Emi                                     Ami7
to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly
 C         H7           Emi
hejna kohoutů, a bůhví kam.

    G                   Hmi               C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
    G                     Hmi             C
   žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
                 Ami             C
   než přišla chvíle, kdy hřívy bílé
              Ami               H7 (D7)
   pročesal plamen, spálil na troud.

Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá,
klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče, oči přivírá.

    G                 Hmi             C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
    G                     Hmi             C
   žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
    G                Hmi              C
   zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
              Emi
   zachraňte koně ...

 

 

 

V tej klášterskej hospodě
     Hmi                     Gmaj7           D
1. Koukni, holka, koukni, kterak jsou mě ztloukli
      Gmaj7                A  F#                 Hmi
   v tej klášterskej hospodě, a to všecko pro tebe.

2. Koukni, holka, koukni, kterak jsou mě ztloukli,
   šla jsi domů s vojákem, s tím francouzským pěšákem.

3. Voják má flintičku, dával ti hubičku,
   tys' mu dala jablíčka včera v noci na líčka.

4. A já jsem to věděl, do Kláštera běžel,
   na vojnu tam verbujou, samou chválu slibujou.

5. Když nás pochytali, do klády nás dali,
   všecky panny plakaly, matky ruce lámaly.

6. Kdo nemá peníze, ten si rány líže,
   a kdo nemá tolary, musí žít s kyrysary.
7. = 1.

 

 

 

 

Pyšný Janek
Jarek Nohavica / Petr Bezruč
       A
1. [: Pyšný Janku na okénku,
                     D          A
      pyšný v poli, pyšný v šenku. :]
          E         (F#mi)  (D)(A)
   [: [: Kajže ty si najdeš ženku. :] :], jé.

2. [: Děvuchy do kola chodí,
      ani jedna neuškodí. :]
   [: [: Za ruky se spolu vodí. :] :], jé.

3. [: Bo ty, švarný, pyšný Janku,
      nechceš žádnů za galánku. :]
   [: [: Inum koňa, inum šklanku. :] :], jé.

 

 

 

 

 

 


Amazonka
    A
1. Byly krásný naše plány,
                        C#mi
   byla jsi můj celej svět,
    Hmi                  A
   čas je vzal a nechal rány,
      Hmi                 E
   starší jsme jen o pár let.

2. Tenkrát byly děti malý,   ale život utíká,
   už na "táto" slyší jinej,   i když si tak neříká.
                    A
R: Nebe modrý zrcadlí se
      F#7                 Hmi
   v řece, která všechno ví,
                       A
   stejnou barvu jako měly
     Hmi           E
   tvoje oči džínový.

3. Kluci tenkrát, co tě znali,   všude, kde jsem s tebou byl,
   "Amazonka" říkávali,   a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí   pod rukama utíká
   vedly k tomu, že ti nikdo   "Amazonka" neříká.
R:
5. Zlatý kráse cingrlátek,   jak sis časem myslela,
   vadil možná trampskej šátek,   nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku,   samá dečka, samej krám,
   já si přál jen, abys byla   pořád stejná, přísahám,
    Hmi                A
   pořád stejná, přísahám.

 

Tanec (Part 1)
Emi        G         D      Hmi Emi
1. Zastav sa, cérečko, proč sa točíš,
              C      E7 Ami G H
   pro tanec muziku neuslyšíš,
          C  D        H
   neuslyšíš ani zkraju,
    Emi      G        D     Hmi Emi
   jak moju pěsničku tobě hrajú.

2. A v tej pěsničce je pravda ryzí,   nemožeš moja byt, když si cizí,
   co je cizí, moje není,   to bývá leda tak na trápení.

3. Na, co sa nesměješ, proč sa hněváš,   a šak já dobře vím, že mě nedáš,
   že mně nedáš dovolení,   abysme dospali k rozednění.

4. Neptej sa, cérečko, aj, ty to víš,   v noci mě u sebe neuvidíš,
   neuvidíš ani zrána,   jsi pro mě daleko za horama.

 

Tanec (Part 2)
Ami        C      G         Ami
1. Darmo jsem miloval a čas plyne,
                  Fmaj7        G       E7
   co jsem chtěl tobě dát, už nedám jiné,
                  F   G       E
   co jsem chtěl dát tobě, milá,
    Ami      C          G      Ami
   na věky, na věky's promarnila.

2. To se ti, má milá, lehko řekne,
   že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
   tak bez tebe bude krásně,
   jako když na nebi slunko zhasne.

 


Náměšť

        C          Ami    Dmi         G
1. [: Krásný je vzduch, krásnější je moře, :]
       C            A7     F            G
   [: co je nejkrásnější, co je nejkrásnější -
        C    G     C
      - usměvavé tváře. :]

2. [: Pevný je stůl, pevnější je hora, :]
   [: co je nejpevnější, co je nejpevnější -
      - ta člověčí víra. :]

3. [: Pustá je poušť i nebeské dálky, :]
   [: co je nejpustější, co je nejpustější -
      - žít život bez lásky. :]

4. [: Mocná je zbraň, mocnější je právo, :]
   [: co je nejmocnější, co je nejmocnější -
      - pravdomluvné slovo. :]

5. [: Velká je Zem, šplouchá na ní voda, :]
   [: co je však největší, co je však největší -
      - ta lidská svoboda. :]

 

 

Kvér a flaška ginu
   C            F
1. Kdysi a kdesi bylo nemilo,
    G                 C
   minomety metaly a dělo pálilo,
                           F
   pan velitel roty na to nebral ohledy,
    G                       C
   řek', abych si obul boty a šel na zvědy.

    C
R: Vyfasujem kvér a flašku ginu,
                 G          C
   skrze tmu si tunel vydlabem,
   přes Waterloo za Hercegovinu,
                           G           C
   podél Mississippi až do Ústí nad Labem.

2. I vyšel jsem za malou chvíli směrem k severu,
   aby Turci netušili, že je nežeru,
   že mám bodák na bodání, pažbu k bušení,
   Taliáni nemaj' zdání ani tušení.
R:

3. V zákopech Němci si tiše seděli,
   aniž tu neděli o mě něco věděli,
   času bylo málo a mě to hnalo tam,
   kde se zdálo, že Tatarům hlavu zamotám, jó.
R:
R:
4. Švédové si právě pekli vepřový,
   když tu jsem na ně náhle vyběh' ze křoví,
   jejich jediná mě střela minula,
   a tak jsem tu bitvu v Kentu vyhrál tři-nula.
R:
R: Měl jsem jenom kvér a flašku ginu,
   tmou si rádi, kamarádi, tunel vydlabem,
   přes Waterloo za Hercegovinu,
   podél Mississippi až do Ústí nad Labem.

Rec: Pochodem v bok!     Na bo-bo-bodák!     K nebi! Totiž: k zemi!

 

Dobrej den

   C               G7          C
1.Kdybys žil podruhý, čím bys byl,
                  G7          C
  kdybys žil potřetí, čím bys byl?
           Emi         Ami
  Byl bych dál tím, co jsem
       F        G7
  a co víc taky jen,
          C         G7        C
  když mi dá slunce mý dobrej den.

  C      F
R.Dobrej den slunce dává
    C          Ami        F        G7
  a před očima tráva vyrůstá, vyrůstá,
       F
  a ty rád třeba pěstí,
        C           Ami        F         C
  chraň kousek toho štěstí dojista, dojista.

2.Kdybys žil podruhý, kam bys šel?
  Kdybys žil podruhý, co bys chtěl?
  Proč jen chtít pořád víc,
  to má svůj rub a líc,
  co chci mít nestojí vůbec nic.

R.Dobrej den .....

 

 

 


 

Aktualizováno Čtvrtek, 10 Duben 2008 06:19
 



Banner