|
KRTEK AmiKdyž nemám co na práci tak pozoruju G krtky
jak marně čas utrácí, když dělaj ty svý Amihrudky
svařím plnou konvici tou zmařím jejich Gpíli
už se těším za chvíli , jak krtkům dojdou Amisíly
Fale oni Cplavou
s G nakloněnou Amihlavou
Fprsa nebo Cznak
Gano je to Amitak
Posekej celou zahradu a všechno luční kvítí
to se potom černej krtek mnohe, lépe chytí
najdi správnou díru, do který se voda leje
jestli to nezabere, vim, co se ti tam děje
Foni ti tam Cplavou
s G nakloněnou Amihlavou
Fprsa nebo Cznak
Gano je to Amitak Dál jen se směj
C D G C
R: Dál jen se směj, život ráda měj,
Ami C G
tvůj pláč a slzy nechci znát, tak mi zamávej,
C D G C
dál jen se směj, život ráda měj,
Ami C G
až probudí tě svítání, mně už bude hej. D G
1. Já musím jít, vlak už houká
C G D
a výpravčí už dveře zavírá,
C G Emi
dál půjdu cestou svou, bezcitnou a zlou,
Ami C G
tvá láska je jen výprodej, já říkám: tak se měj.
R: 2. Říkáš, že nevěříš mým slibům,
tvůj názor dneska nebudu ti brát,
já dlouho s tebou žil, někdy na vobtíž byl,
můj vlak už houká v nádraží, já říkám: tak se měj.
R: Ami C G
R: + až probudí tě svítání, mně už bude hej ... Tramp C G F C
1. Poněvadž nemám kanady a neznám písně z pamp,
F C G C G
hóhóhó, a neznám písně z pamp,
C G F C
vyloučili mě z osady, že prý jsem houby tramp,
F C G C
hóhóhó, že prý jsem houby tramp. 2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví, hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový, hóhóhó, ten frajer libový. C G Ami F C
R: Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu,
G C G
já mám rád jazz (folk), rock,
C G Ami F C
chodím po světě bez nože, to prý se nemože,
G C C7
to prý jsem cvok.
F C D7
Já jsem nikdy neplul na šífu, a všem šerifům
G
jsem říkal:"Bane, pane,"
C G Ami F C
já jsem ostuda trampů, já když chlempu,
G C G C
tak v autokempu. [fine : v tempu. ] 3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky, hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký, hóhóhó, čestný čundrácký." 4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku, hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku, hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha, hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha, hóhóhó, a dávám si bacha. 6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb, hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp", hóhóhó, "a zase bude líp." Tvůj čas E C#mi E C#mi
1. Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl,
E C#mi F#7 H7
ten hledat budes stěží přes kameny a jíl,
A H7 A H7
pojď, trosečníku bludný, a dál se se mnou dej,
E C#mi A H7 E
jsou dálky tolik svůdný, tak víc už neváhej. E A7 E
R: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest,
C#7 F#7 H7
neváhej snít pod nebem plným hvězd,
E G#7 A F#7
dej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní
E H7 E
a dej se vést, a dej se vést. 2. Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou,
tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou,
tam na konci zní zvony, a pak se dobře měj,
tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej. Nikdo se nesmál
E F#mi E
1. U dveří mi zazvonil svět,
A H E
já vypad' z plínek rovnou do ráje,
F#mi G#mi
v ráji hrál se špatný kabaret
A F#mi A E A
dávali smích, dávali smích, nikdo se nesmál. 2. Hlavou mi vrtá zvědavej červotoč,
když hladím tvoje tělo ocejchovaný,
a pak se směju, a vůbec nevím, proč,
proč kolem nás, proč kolem nás nikdo se nesmál. F#mi H7 E
R: V hospodě pláče harmonika dětí,
F#mi H7 E
pocestný vítá u pípy klaun,
F#mi G#mi
jakpak se máme, jak to s náma letí
A F#mi A E
až ke hvězdám, až ke hvězdám, nikdo se nesmál. 3. Stojím frontu na děravej fáč,
denně slyším smutný řehtání,
morálku těch, co držej' karabáč,
to dobře znám, na koně mý nikdo se nesmál. 4. Po nocích žiju, už nemám ani strach,
i když mi vemou kliku ze dveří,
stejně bych oknem za muzikou plách'
a nikdy víc a nikdo víc by se mi nesmál.
R: R: Na na na ... Strakapúd Vysvitlo slunko, modrý strakapúd k obloze vzlétá ,
a ty si krásná jako meruňka uprostřed léta ,
a ty si krásná jako réva v Boršicích
Když zem se slévá s oblohou hořící Zatajím dech abych snad nezkazil co se ti zdá ,
pod hlavou máš jen ruce polštářek ukrad? jsem já
A ty jsi mírná jako vítr v jahodách
Tvá hruď se vzdouvá malý člun na vodách Vysvitlo slunce modrý strakapud po nebi krouží
Probuď se lásko moje srdce mé po tobě touží
A ty si vroucí jako láva pod Etnou
Když sopka vstává bázliví odlétnou Jen já zůstávám
Jen já zůstávám Můj pes
A E F#mi E
1. Můj pes je gróf mezi psy,
A Hmi E
co chlup, to skvost, co zub, to hrouda zlata,
A E F#mi E
ocasem dělá elipsy,
D E A E
když vrčí na štěňata. 2. Můj pes je psem z Anglie, po otci lord, po mámě lady,
hodný na hodné lidi je a zlý je na obejdy. D E A D E A
R: Můj pes má duši, čtyři nohy, ocas a uši,
D E A H E
chlupaté tělo, krásné, chytré, ale tvrdohlavé čelo,
D E A D E A
jí jenom maso a kosti, kouše debilní hosti,
D E A Hmi E A
jinak se chová vhodně, já ho miluji hodně. 3. Můj pes je psí prototyp, on modelem být mohl psímu sousoší,
od pondělí do soboty prolenoší. 4. Můj pes je rek - hrdina, běda lumpovi, jenž by na práh šláp',
slupnut by byl jako malina, á, ten chlap. R: Můj pes má sílu, jak se má k jídlu, tak i k dílu,
pelech má u kredence, vysoké je inteligence,
jí jenom maso a kosti, kouše debilní hosti,
jinak se chová vhodně, já ho miluji hodně.
A E F#mi E A
*: My dog is dog number one yeah ... Královna z Dundrum Bay Emi C G D
1. Kdo jí prvně zřel, ten k ní zahořel
G Emi D Hmi
možná obdivem, možná víc.
Emi C G D
Její ladný krok, její oblý bok
G Ami Emi
- nejhezčí ze všech krasavic.
G Emi Ami D
[:Já šel na statek, hned si o ní řek:
G Emi D Hmi
tu chci mít, pane, tu mi dej!
Emi C G D
Divný jméno má, každý z nás ji zná
G Ami Emi
jako Královnu z Dundrum Bay.:] 2. Bože rozmilý, my si užili,
brzo nás v kraji každý znal.
Jenže po pár dnech se jí zrychlil dech
a já doktora zavolal.
[:Dlouho stonala, než mi skonala,
lehkou hlínu jí pánbůh dej,
vždyť to nebyla jenom kobyla,
ale Královna z Dundrum Bay.:] 3. Letos na jaře potkám koňaře,
vede klisničku jako sen,
zas ten ladný krok, zas ten oblý bok
a já stál jako přimrazen.
[:Až mi v sobotu dají vejplatu,
zeptám se zda je na prodej
- a pak budu pít na to, že smím mít
zase Královnu z Dundrum Bay.:](4x) Přijela jsem v cadillacu
G Ami D
1. Přijela jsem v cadillacu
Emi C Hmi
s mlhou v očích probdělých rán
Ami G
a s povzdechem ranních vlaků,
Hmi C G
řekla: můj cit je vyprodán. 2. Já z vesnice stál jsem jak sloup,
já z vesnice a od koní,
a toužil moc ji obejmout,
než desátá nám zazvoní. G Ami D
R: Nad krajinou čertovskej smích,
Emi C Hmi
nad krajinou se spoustou rýh,
Ami G
vychází den pokojem mým,
Ami C G
ujíždíte na plný plyn. 3. Ten den byl náš nedělní čas,
voňavej vzduch trav na mezích,
seno v lukách a drobnej špás
jistě by stál i za ten hřích. 4. S vámi, slečno z cadillacu
s mlhou v očích probdělých dní,
však s povzdechem ranních vlaků,
odjedete, až zevšedním.
R: 5. = 1.
Zachraňte koně
Emi Ami7
Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,
C D G C H7
věř mi, koně pláčou, povídám,
Emi Ami7
to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly
C H7 Emi
hejna kohoutů, a bůhví kam.
G Hmi C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G Hmi C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
Ami C
než přišla chvíle, kdy hřívy bílé
Ami H7 (D7)
pročesal plamen, spálil na troud. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá,
klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče, oči přivírá. G Hmi C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G Hmi C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
G Hmi C
zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
Emi
zachraňte koně ... V tej klášterskej hospodě
Hmi Gmaj7 D
1. Koukni, holka, koukni, kterak jsou mě ztloukli
Gmaj7 A F# Hmi
v tej klášterskej hospodě, a to všecko pro tebe. 2. Koukni, holka, koukni, kterak jsou mě ztloukli,
šla jsi domů s vojákem, s tím francouzským pěšákem. 3. Voják má flintičku, dával ti hubičku,
tys' mu dala jablíčka včera v noci na líčka. 4. A já jsem to věděl, do Kláštera běžel,
na vojnu tam verbujou, samou chválu slibujou. 5. Když nás pochytali, do klády nás dali,
všecky panny plakaly, matky ruce lámaly. 6. Kdo nemá peníze, ten si rány líže,
a kdo nemá tolary, musí žít s kyrysary.
7. = 1. Pyšný Janek
Jarek Nohavica / Petr Bezruč
A
1. [: Pyšný Janku na okénku,
D A
pyšný v poli, pyšný v šenku. :]
E (F#mi) (D)(A)
[: [: Kajže ty si najdeš ženku. :] :], jé. 2. [: Děvuchy do kola chodí,
ani jedna neuškodí. :]
[: [: Za ruky se spolu vodí. :] :], jé. 3. [: Bo ty, švarný, pyšný Janku,
nechceš žádnů za galánku. :]
[: [: Inum koňa, inum šklanku. :] :], jé.
Amazonka
A
1. Byly krásný naše plány,
C#mi
byla jsi můj celej svět,
Hmi A
čas je vzal a nechal rány,
Hmi E
starší jsme jen o pár let.
2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká,
už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.
A
R: Nebe modrý zrcadlí se
F#7 Hmi
v řece, která všechno ví,
A
stejnou barvu jako měly
Hmi E
tvoje oči džínový. 3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali, a já hrdě přisvědčil. 4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.
R:
5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela,
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla. R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám,
Hmi A
pořád stejná, přísahám. Tanec (Part 1)
Emi G D Hmi Emi
1. Zastav sa, cérečko, proč sa točíš,
C E7 Ami G H
pro tanec muziku neuslyšíš,
C D H
neuslyšíš ani zkraju,
Emi G D Hmi Emi
jak moju pěsničku tobě hrajú. 2. A v tej pěsničce je pravda ryzí, nemožeš moja byt, když si cizí,
co je cizí, moje není, to bývá leda tak na trápení. 3. Na, co sa nesměješ, proč sa hněváš, a šak já dobře vím, že mě nedáš,
že mně nedáš dovolení, abysme dospali k rozednění. 4. Neptej sa, cérečko, aj, ty to víš, v noci mě u sebe neuvidíš,
neuvidíš ani zrána, jsi pro mě daleko za horama. Tanec (Part 2)
Ami C G Ami
1. Darmo jsem miloval a čas plyne,
Fmaj7 G E7
co jsem chtěl tobě dát, už nedám jiné,
F G E
co jsem chtěl dát tobě, milá,
Ami C G Ami
na věky, na věky's promarnila. 2. To se ti, má milá, lehko řekne,
že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
tak bez tebe bude krásně,
jako když na nebi slunko zhasne.
Náměšť
C Ami Dmi G
1. [: Krásný je vzduch, krásnější je moře, :]
C A7 F G
[: co je nejkrásnější, co je nejkrásnější -
C G C
- usměvavé tváře. :] 2. [: Pevný je stůl, pevnější je hora, :]
[: co je nejpevnější, co je nejpevnější -
- ta člověčí víra. :] 3. [: Pustá je poušť i nebeské dálky, :]
[: co je nejpustější, co je nejpustější -
- žít život bez lásky. :] 4. [: Mocná je zbraň, mocnější je právo, :]
[: co je nejmocnější, co je nejmocnější -
- pravdomluvné slovo. :] 5. [: Velká je Zem, šplouchá na ní voda, :]
[: co je však největší, co je však největší -
- ta lidská svoboda. :] Kvér a flaška ginu
C F
1. Kdysi a kdesi bylo nemilo,
G C
minomety metaly a dělo pálilo,
F
pan velitel roty na to nebral ohledy,
G C
řek', abych si obul boty a šel na zvědy. C
R: Vyfasujem kvér a flašku ginu,
G C
skrze tmu si tunel vydlabem,
přes Waterloo za Hercegovinu,
G C
podél Mississippi až do Ústí nad Labem. 2. I vyšel jsem za malou chvíli směrem k severu,
aby Turci netušili, že je nežeru,
že mám bodák na bodání, pažbu k bušení,
Taliáni nemaj' zdání ani tušení.
R: 3. V zákopech Němci si tiše seděli,
aniž tu neděli o mě něco věděli,
času bylo málo a mě to hnalo tam,
kde se zdálo, že Tatarům hlavu zamotám, jó.
R:
R:
4. Švédové si právě pekli vepřový,
když tu jsem na ně náhle vyběh' ze křoví,
jejich jediná mě střela minula,
a tak jsem tu bitvu v Kentu vyhrál tři-nula.
R:
R: Měl jsem jenom kvér a flašku ginu,
tmou si rádi, kamarádi, tunel vydlabem,
přes Waterloo za Hercegovinu,
podél Mississippi až do Ústí nad Labem. Rec: Pochodem v bok! Na bo-bo-bodák! K nebi! Totiž: k zemi! Dobrej den C G7 C
1.Kdybys žil podruhý, čím bys byl,
G7 C
kdybys žil potřetí, čím bys byl?
Emi Ami
Byl bych dál tím, co jsem
F G7
a co víc taky jen,
C G7 C
když mi dá slunce mý dobrej den. C F
R.Dobrej den slunce dává
C Ami F G7
a před očima tráva vyrůstá, vyrůstá,
F
a ty rád třeba pěstí,
C Ami F C
chraň kousek toho štěstí dojista, dojista. 2.Kdybys žil podruhý, kam bys šel?
Kdybys žil podruhý, co bys chtěl?
Proč jen chtít pořád víc,
to má svůj rub a líc,
co chci mít nestojí vůbec nic. R.Dobrej den .....
|
Section Blog
